Spojené státy se často dávají ostatním zemím za vzor jako země, kde je míra transparentnosti a demokratičnosti politického systému vyšší než jinde. Je například potřeba uznat, že například díky přísným zákonům o lobbingu máme mnohem lepší přehled o zájmových skupinách ovlivňujících a financujících politické kampaně (viz. například server www.opensecrets.org). Systém primárek zaručuje, že se do politiky nedostávají lidé, které by nikdy nikdo nevolil, jako se to děje u nás kvůli zákulisnímu systému sestavování kandidátních listin. I limity svobody projevu jsou nastaveny volněji než v Evropě, kde jsou některá témata zákonem kriminalizována. Neziskové organizace navíc bedlivě sledují, jak který člen Kongresu v klíčových hlasování hlasuje (viz. http://www.nationaljournal.com/2011voteratings) Právě pro tyto výdobytky je fungování americké demokracie často dáváno za vzor hodný následování, a to nejen samotnými Američany.

Současné volební klání v USA však jasně odkrývá závažné problémy, kterými americký politický systém trpí. Uvědomění si těchto nedostatků je důležité jednak proto, že je možné se zaměřit na jejich odstraňování, ale také kvůli kritičtějšímu přejímání amerických vzorů ať už u nás nebo v dalších zemích.

Hlavní potíží je podle mého názoru téměř absolutní vymizení racionální diskuse o reálných závažných problémech, které se americké společnosti týkají. Politici nemají v podstatě jinou možnost než se podbízet komerční mediální sféře, která potřebuje krátká, jasná a nejlépe konfliktní či jinak kontroverzní tvrzení. Průměrně dostane politik ve zprávách 7 vteřin na to, aby sdělil nějakou myšlenku, často je to však ještě méně. Voliči se tedy ve výsledku rozhodují spíše podle celkové image a těchto miniklipů než podle reálně zpracovaných programů.

Problematická je v tomto ohledu i polarizace médií, která se zvýraznila založením konzervativní stanice Fox News patřící v Británii zdiskreditovanému magnátovi Rupertu Murdochovi. Doporučuji podívat se alespoň na pár ukázek na www.foxnews.com, a každý si může sám za sebe zhodnotit, nakolik je tato stanice opravdu “Fair and Balanced”, jak hlásá její slogan. Problém je, že čím dál tím víc Američanů získává zprávy z takto vyhraněných médií, což dále ztěžuje možnost konstruktivního řešení problémů. Volby se pak v režii těchto médií proměňují v kakofonický cirkus, kde na povrch vystupují atraktivní, ale v podstatě zástupná témata (právo na střelbu v sebeobraně v každé situaci, sňatky homosexuálů v protikladu k registrovanému partnerství homosexuálů, pravost Obamova rodného listu, atd.).

Prezidentští kandidáti jsou si dobře vědomi toho, jak tato mediální předvolební mašinérie funguje, a proto zaměstnávají ty nejlepší experty na vytváření pozitivního mediálního obrazu. Těm nijak nejde o reálnou politiku, ale pouze o to, co bude na voliče dobře působit. Z podrobných a drahých vědeckých studií víme, že nejefektivněji působí negativní kampaň, která očerňuje charakter protivníka, proto je nejvíce volebních spotů právě tohoto ražení – doporučuji například nákladný dokument King of Bain, kde Newt Gingrich útočí na Mitta Romneyho http://www.youtube.com/watch?v=BLWnB9FGmWE .

Někdo může říci, že i tato cynická manipulace s voliči k demokracii patří, protože kandidáti mají rovné šance, a je pouze chyba voličů, když se nechají nachytat (jako se nechali nachytat voliči Víta Bárty nebo Davida Ratha...). Voliči to ale nemají jednoduché, neboť v mediálním prostoru je velice obtížné narazit na něco jiného než na vyumělkovanou sebeprezentaci kandidátů, a vyostřené názory závislých komentátorů, kteří se snaží publikum zaujmout něčím skandálním.

Co pak znamená vítězství v takové kampani? Přesvědčení voličů o realistickém a smysluplném programu je až někde na pozadí. Důležitější je hladce fungující mašinerie mediální kampaně, která vyžaduje řádově stamiliony dolarů. Ty pak putují ve velké většině právě komerčním médiím, které pomáhají celý kolotoč roztáčet. Pokud vše funguje rámcově dobře, tak je toto pojetí mediální demokracie v podstatě neškodné a přidává pouze další úroveň zábavy. Je však otázka, zda je tento způsob voleb efektivní i v případě, že je potřeba řešit poměrně závažné problémy, které nejsou úplně jednoduché.